Rozhovor mužů z A-týmu

Všechny tři spojuje věk – ročník 1997, držení hole – levá dole, členství v FTC a věrnost klubu – všichni začínali v roce 2010 a jsou hráči FTC od té doby nepřetržitě, a také kamarádství v osobním i sportovním životě. 

Láďa Rozlivka, Lukáš Večeře a David Vaňásek. Tři naši hráči, kteří společně proplouvají nejen florbalovým životem, tři kamarádi, které jsme si pozvali na rozhovor v době letní přípravy a povídali si s nimi nejen o jejich florbalových začátcích, ale o dění v našem klubu obecně.

 

Takže borci – jedenáct let v dresu FTC. Jaké to bylo na začátku a co vás vůbec k florbalu přivedlo?

 

LR: Otázka mi přijde, jako kdybychom už byli staří ????. Každopádně bylo a je to super. Od začátku po teď se u nás protočilo dost hráčů, od kterých jsme mohli leccos pochytit a tím se posouvat pořád dál a možná i občas nějakou tu naši „nešikovnost“ někomu předat.
Co se mi hodně líbí je naše soudržnost a týmovost. Máme super partu a asi to je hlavní motor, že jsem u florbalu vydržel tak dlouho.

K florbalu mě přivedl, mám ten pocit, někdo ze spolužáků ze základky a tomu dnes už neznámému patří velký dík, protože díky němu jsem poznal spoustu skvělých lidí a přátel.
Začátky ve florbalu nebyly vůbec lehké. Všichni až na pár jsme drželi florbalku poprvé v ruce a byly to naše první zkušenosti, viz první zápas s Lubnou, který tenkrát skončil 0:16 ????.

LV: Pokud si to dobře pamatuji, tak jsem se na základní škole dozvěděl o náboru na florbal do Vysokého Mýta, tak jsem to šel zkusit. Můj táta florbal ve Vysokém Mýtě zakládal, to byl taky jeden z důvodů, proč jsem začal hrát.

DV: Začátky byly, velmi těžké. Také si moc dobře vzpomínám na první zápas proti TJ Lubná, kde jsme dostali výbuch 16:0 ???? K florbalu jsem přišel od tenisu, to už je taková místní tradice.

 

Ono z té doby je vás v současném kádru mužů více hráčů stejného ročníku 1997. Zřejmě výjimečná generace :D 

 

LR : Pamatuju si, že nás s ročníkem 97 bylo v týmu o hodně více než je tomu teď. Ne každého to v mladém věku naplňovalo a rozhodli se skončit, to se bohužel stává. Je pravda, že naše tehdejší první lajna se drží pohromadě pořád (teda jen, když nás trenéři nerozhází do jiných lajn) ????. Myslím, že by nebyl špatný nápad dát nějaký zápas šanci lajně, se kterou jsme hráli skoro už od starších žáků. Bylo by to super si zase zavzpomínat na staré časy a s klukama si pinknout.

LV: Jsme prostě zlatá generace! ???? Tenhle ročník je asi jeden z nejúspěšnějších v historii FTC, v podstatě už od starších žáků jsme začali sbírat úspěchy, které samozřejmě nebyly zásluhou jen hráčů z ročníku 97, ale i z ostatních, kde jsou taky velmi kvalitní hráči, kteří dnes oblékají dres A týmu.

DV: Nejspíše to bude i tím, že to byla první mládežnická kategorie FTC Vysoké Mýto. Tak určitě je to výjimečný ročník.

 

Vzpomenete si ještě kdo byl tenkrát – ve vašich začátcích – vůdčí osobností v týmu mužů? 

 

LR: Tenkrát? Tenkrát asi Kady ????. Kady byl vůdčí osobností od doby, co jsme jako dorostenci chodili s klukama na tréninky mužů, až po minulou sezónu, kdy se rozhodl věnovat se více rodinnému životu. Vzpomenu si také ale na vůdčí osobnosti typu Kejša, Filus, Romero, Roubajz a v neposlední řadě náplavu z Pardubic, našeho kapitána Mattyho ???? ???? ????

LV: Přiznám se, že když jsem začínal s florbalem v FTC, tak jsem mužskou kategorii příliš nesledoval. Vím ale, že jméno, které byla často vyzdvihováno, byl Kady.

DV: Nerad bych vyzdvihoval pouze jednoho hráče tehdejší generace mužů. Ale moc si cením toho, že někteří z nich navštěvují zápasy A týmu mužů dodnes a tím podporují nás mladší i nadále.

 

Jak vidíte z dnešního pohledu tehdejší fungování žákovských a mládežnických kategorií? Přece jenom se FTC hodně změnilo ... A co váš přechod z mládežnických kategorií mezi muže?

 

LR : Už tenkrát jsme měli skvělé trenéry (Bobíku a Kopy díky ???? ) , kteří nás hnali za lepšími výkony. Samozřejmě, doba jde pořád dopředu, na to nesmíme zapomenout a jsem rád, že se tak děje i v našem klubu. Naši mladíci mají super prostředí, ve kterém se můžou zlepšovat.

Přechod mezi muže nebyl jednoduchý. Byli jsme mladí a mysleli jsme si, že všechno ulítáme. Tak tomu ovšem nikdy nebylo, protože jsme rychle pochopili, že je to i o šikovnosti a dost o zkušenostech. Naštěstí nás staříci mezi sebe s otevřeným srdcem uvítali a o to to bylo snazší. 

LV : Myslím, že florbal v Mejtě šel poslední dobou opravdu hodně nahoru. Od přípravky až po dospělé kategorie. Klobouk dolů před prací všech trenérů v FTC, protože posunuli a stále posouvají náš oddíl výš a výš. Hráči výše zmíněného ročníku 97 jsou v A týmu jedni z nejstarších, to vypovídá o tom, že tým je velmi mladý a celkově mladší ročníky dostávají opravdu hodně příležitostí v dospělých kategoriích, to je skvělá vizitka trenérů mládežnických kategorií.

Co se týče přechodu do mužů, tak ten byl o to složitější, protože první rok, co jsme odešli z dorostenců, nebyla juniorka. Šlo se rovnou do chlapů, což mohlo být pro některé hráče obtížnější.

DV: Určitě naši trenéři dnešních mládežnických kategorií mají víc možností ke školením a tím i více znalostí k vedení svých týmů. Náš přechod do mužské kategorie byl určitě pro každého z nás velmi složitý.

 

V čem si myslíte, že to má naše současná mládež v FTC jiné, než tenkrát vy? Mají to s přechodem do vyšších kategorií lehčí nebo těžší?

 

LR: Na to asi nedokážu odpovědět. Rozhodně se od dob, co jsme začínali my, florbal dost posunul dopředu a tím vznikla větší konkurence. V tom to mají určitě těžší a s přechodem do vyšších kategorií je to podle mě dost individuální.

LV: Těžko říct. Na jednu stranu je tvrdší konkurence na druhou stranu hodně hráčů z jedné kategorie už pravidelně hraje za kategorii vyšší, takhle se to posouvá v podstatě už od mladších žáků, takže hráči si pak snadněji zvyknou na vyšší kategorie.

DV: Konkrétně naše věková kategorie měla, jak už jsem říkal přechod velmi složitý. S ohledem na to, že jsme přeskočili kategorii juniorů a naskočili již v 16 letech po dorostu do kategorie mužů.

 

Dostali jsme se k současnosti. Naše mužské týmy nám dělali v posledních letech docela radost, jak vidíte účinkování našich mužských týmů v uplynulých sezónách? Nebavme se samozřejmě o covidu, ale o sezónách před tím ...

 

LR: V begu jsem odehrál pouze pár zápasů, ale i tam je vidět, že kluci se zlepšují a podle toho jsou vidět i výsledky.

Za to, jak se daří našemu „A“ týmu jsem moc rád. Za předposlední sezónu jsme udělali obrovský pokrok a myslím si, že je to dost vidět. Doufám, že náš tým zůstane pohromadě + nás doplní mladé pušky z juniorky, kteří našemu týmu nalijí ještě více krve do žil a pomůžou týmu k čím dál lepším výsledkům.

LV : B tým i A tým se rok co rok zlepšují. Odměnou pro béčko je postup do regionální ligy příští sezónu. A tým měl na začátku sezóny 2019/2020 problémy. Po pár nevydařených zápasech se ale tým neskutečně semkl, a i zásluhou nového trenéra – Milana Koubka st. stoupá jenom vzhůru. Vrcholem pak byl postup do play off.

DV :  A-tým mužů vnímám posledních pár let jako vlajkovou loď FTC a určitě mám z posledních sezón velkou radost. Naposled mi největší radost udělal Pohár ČF, ve kterém se nám velmi dařilo, ale pro naši smůlu byl kvůli Covid-19 zrušen. U B-týmu bohužel bylo pár let méně lidí, ale můžeme jen doufat, že s letošním postupem do regionální ligy se jak chuť do tréninků, tak i motivace udržet tým v této lize vrátí. Pro mnoho mladých juniorů je to navíc perfektní příprava pro áčko.

 

Všichni tři patříte neodmyslitelně do kádru našeho áčka, herní projev a výkony našeho týmu pravidelně zaplňovaly naši halu množstvím diváků. Máme v divizi nejvyšší domácí návštěvnost. Jak se vám hraje před plnými tribunami? Musí to být skvělá motivace ... A co třeba nervozita?

 

LR : Nervozita je vždycky, alespoň u mě ????. To, čím se můžeme pyšnit v domácím prostředí, je něco neuvěřitelného a jen díky říct nestačí, a proto se vždycky snažíme na hřišti nechat všechno, co můžeme a alespoň tak to našim fanouškům splatit. Chtěl bych za celý tým říct, že si toho nesmírně vážíme a už se těšíme na první domácí zápas ????

LV : Naši fanoušci jsou nejlepší v celé divizi, jednoznačně. Nedokážu si představit hrát každý domácí zápas před poloprázdnýma tribunami, které při výjezdech na hřiště soupeřů vídáme bohužel velmi často. Určitá nervozita samozřejmě je, na druhou stranu se na podporu našich fanoušků vždycky těším.

DV : Stoprocentně, naši diváci jsou nejlepší v divizi a mnohdy by mohli svojí hlasitostí a počtem konkurovat Superligovým fanouškům. Před plnou tribunou se samozřejmě hraje lépe, než když tam není ani živáčka. Plná tribuna motivuje moc, ale když jste na hřišti, a dostanete se do stavu, kdy vás hra pohltí, tak okolí moc nevnímáte. Samozřejmě, v zápasech, jako je derby s Litomyšlí, nervozita je pochopitelná, ale každý z nás má těchto utkaní odehráno už tolik, že toto musíme zvládat.

 

V divizi je celá řada skvělých týmů, máte za dobu svého působení v áčku nějakého oblíbeného anebo naopak neoblíbeného soupeře?

 

LR: Všechny týmy v divizi jsou kvalitní. Za mě mezi oblíbené soupeře patří Hornets Brno, Litomyšl a Dačice. Naopak mezi neoblíbené soupeře patří Letohrad.

LV: Upřímně se moc nedívám na soupeře, snažím se soustředit na svůj výkon a co nejvíce pomoct týmu a nezáleží na tom, proti kterému soupeři hrajeme.

DV: Pochopitelně, že náš velký rival z Litomyšle není většinou moc oblíben u nás v týmu, ale zápasy s ním jsou ty nejlepší, které známe. Já osobně nemám nikdy problém se po zápase nebo mimo florbalový život potkat a popovídat si s hráči ostatních týmů. V dost týmech už za ty roky mám i hodně přátel.

 

Co ambice do nové sezóny? Asi není tajemstvím, že v případě áčka všichni pokukujeme po národní lize a nezapomínejme na bego, které bude hrát nejvyšší region.

 

LR: Na naše béčko jsem hodně zvědavý a držím jim moc palce, ať ukážou, co v nich je. Sám jsem regionální ligu hrál, takže vím, že to není žádná procházka letním sadem.

A je jasné, že do nové sezóny jsou ambice znovu vysoké, a to postup do play up. 

LV: Pro béčko je regionální liga výborná zkušenost, především pro mladé hráče. U A týmu si myslím, že můžu mluvit za všechny hráče – chceme postoupit do národní ligy.

DV: V případě A-týmu je jisté, že pokud tým pošlape stejně dobře jako před Covidem, tak si můžete být jistí, že boj o postup nás nemine. U bega bych byl moc rád, kdyby se dokázalo první rok ve vyšší soutěži udržet.

 

Ambice jsou krásná věc, ale pro jejich naplnění musí být týmy na sezónu dobře připraveny. Aktuálně probíhá letní příprava a asi to není úplně nejoblíbenější část sezóny .... Jenže bez perfektní fyzičky to nejde :D

 

LR : To je druhá stránka věci ????. Bohužel to bez toho opravdu nejde. Ještě je pořád dost času máknout a předvádět výkony jako minulé sezóny, kde jsme soupeře přehrávali díky lepší kondici hlavně ve třetích třetinách.

Naši trenéři nám opět připravují výborné tréninky a občas padne i pár ne úplně hezkých slov na jejich osobu ....  to k tomu patří.

LV : Letní příprava mě nevadí. I když se mi na tréninky občas nechce, tak celá letní příprava a kondice, kterou z tréninků získáváme, je nezbytná pro úspěch v lize.

DV : Oblíbená určitě není, ale nezbytná ano! ????

 

Mužské týmy připravujeme společně s juniory. Je to taková tradice, která umožní našim mlaďákům kvalitní přípravu na sezónu a usnadní jim vstup do kategorie dospělých. Víme, že máme několik velmi dobrých juniorů, kteří určitě dostanou šanci v áčku nebo i béčku. Jak vidíte z vašeho pohledu přístup juniorů a co byste jim jako už zkušení matadoři doporučili? A kdo se vám z mladých hráčů nejvíce líbí ?

 

LR : Naši mlaďáci jsou skvělý hnací motor a naopak i my pro ně, když vidí, jak se dokážeme hecovat. 

Mladí a nevybláznění ????. Přístup mají skvělý a doufám, že jim to i vydrží. Nevím, jestli zrovna já jsem ten, co by měl někomu něco doporučovat. Mladí mají vždycky dost drzosti a ega, když k tomu přidají trochu pokory, tak z nich budou skvělí hráči (šikovní jsou dost).
Těch talentovaných tam máme víc, ale za zmínku určitě stojí Vojta Novák, Honza Novák a Honza  Ossendorf. 

LV : Celkově mládežnické kategorie včetně juniorů máme skvělé. Jsem přesvědčený o tom, že několik současných juniorů bude v budoucnu velkou oporou A týmu. Nerad jmenuju jednotlivce, protože šikovných juniorů je opravdu dost. Pokud bych ale musel vypíchnout jedno jméno, řeknu Vojta Novák.

DV : Jako trenér juniorů musím říct, že za posledních pár let vylezlo z této kategorie dost velmi dobrých hráčů. A přípravu juniorů s muži si jen chválím. Asi bych nerad někoho vyzdvihoval víc, jak jiné, ale za zmínění určitě stojí nám všem dobře známý Vojta Novák.

 

A poslední otázka – můžete prozradit čím se zabýváte ve svém pracovním a profesním životě ?